Tábornická encyklopedie

V této rubrice budeme uveřejňovat různé nápady, tipy, návody apod. Zrovna pro vás připravujeme článek o tom jak na výrobu sádrových masek.

Uzlování

Popisek a obrázek několika základních uzlů ke stažení (spíše pro děti): UZLY!!.doc (95,5 kB)

Metodika vázání základních uzlů ke stažení (spíše pro vedoucí): Metodika_uzlu.doc (244,5 kB)

Setonův hrnec

Setonův hrnec je zálesácký způsob vaření a pěčení současně bez použití nádobí. Vykopeme jámu asi 60cm hlubokou a 40-50 širokou. Těsně u jámy rozděláme oheň a topíme, abychom měli co nejvíc popela. Do něho vložíme kameny a udržujeme oheň dál. Mezitím si připravíme potraviny, které chceme uvařit a upéci. Brambory umyjeme, maso osolíme, okořeníme, proložíme plátky slaniny (doporučuji ještě cibuli). Maso zabalíme do kopřiv a alobalu. S bramborami  uděláme to samé pouze vynecháme kopřivy. Připravíme si nádobu s vodou. O stěnu jámy opřeme kůl, na dno naházíme rozpálené kameny (ne rukou!!) a  převrstvíme je trochou popela. Položíme na ně brambory a maso a  opět přehrneme popelem. Nahrneme hlínu a trochu udusáme. Vytáhneme kolík, do otvoru po něm nalejeme vodu a rychle utěsníme hlínou. Ponecháme hodinu v klidu. Potom pomalu odstraňujeme hlínu, vybalíme upečené maso a brambory.

Šifrování

Manuál šifer ke stažení: MANUALSIFER.pdf (974,5 kB)

Vaření v bachoru

Vaření v bachoru je opravdu silný zážitek a rozhodně doporučuju vyzkoušet! Je to kousek experimentální archeologie a člověk by ani nevěřil, že to tak fakt mohlo fungovat a dodnes funguje... Vaření na tomto principu (vhodit rozžhavený kámen do "nádoby" s voudou) lidé používali na celém světě dokud neobjevili materiály, které by mohli přímo dát nad/do ohně - např. keramickou hlínu a kov.

My si na našich zimních tábořeních hrajeme na severoamerické Indiány z plání (Lakotové apod.) a ti to používali v podstatě až do té doby, dokud se neobjevil bílý muž s kotlíkem. Indiáni v Kalifornii takto vařili kaši ze žaludové mouky - byli vynikající košíkáři a uměli udělat košík tak, že v něm mohli nosit i vodu. V košíku rozmíchali mouku s vodou a bobulemi a přidali rozžhavené oblázky - za chvíli byla kaše uvařená. Pěkně je to popsané v knížce "Jak se Lišáček stal Lišákem" od Jaime de Angulo. V Irsku to zase měli v pravěku udělané tak, že vykopali díru v zemi, kterou vyskládali a utěsnili kamenama a do toho nalili vodu, maso...a naházeli rozžhavené kameny...Tak, to byla trocha teorie - uff a teď už k praxi :O)

Je to proveditelné i amatérem - my jsme taky museli nějak začít - jde o to nebát se a jít do toho :O) Zatím se nám to více méně pokaždé podařilo. Bachor seženete na jatkách (my bereme je na jatkách v Bořitově za Černou horou, řešíme to vždycky s panem Horákem a číslo na "recepci" je 516 437 204 - myslím, že bude koukat, jak se to šíří :O), stojí cca 300 - 500 Kč.
Bachor je vlastně to, z čeho se dělá džťková polívka a je to takovej dost velkej a těžkej pytel. Práce s ním není úplně jednoduchá - váží tipuju i kolem 10kg a hlavně DOST SMRDÍ, tak se připrate, že dětem se to asi úplně líbit nebude (je to asi spíš pro starší, ale i malí z toho rozhodně budou mít silný zážitek :O)
Před použitím je nutné bachor umejt - třeba vymáchat v potoce - vůbec se nebote, že v tom pak budou kamínky a písek - to vůbec nevadí. Je potřeba to umejt od krve a hlavně z toho dostat zbytky rozkousané a natrávené trávy, odřezáváme i takový ty ošklivý cancourky, co z toho občas čouhají, může to být oslizlý atd. Prostě umejt. Oni to dřív asi neřešili (dokonce jsem někde četla, že pro severoamerické Indiány byla jedna z největších pochoutek, když ulovili bizona, tak mu rozříznut břicho a baštili jeho střeva s natrávenou trávou - syrové a ještě teplé. Prý to bylo moc dobrý a hlavně v tom bylo plno vitamínů - uff) ale pro nás se to určitě vyplatí trochu zkulturnit :O) Z jedné strany je bachor hladký a růžový, z druhé strany vypadá trochu jak šedivý froté ručník. Takže je potřeba to froté nechat venku a růžovou stranu dát dovnitř - myslím, že ho prostě dáte naruby a uděláte z toho takový pytel. Pozor - dole a někdy i na vícero místech je nutné ho zavázat - normálním provázkem, protože jsou tam různý vývody, kde se napojují střeva a jícen a já nevím co všecko a občas je tam prostě díra - oni asi na jatkách úplně nepočítají s takovýma bláznama jako jsme my. Takže všecky díry podvázat. Pak to nahoře pověsíte - uděláme do toho ostrým nožem dírky a přes dřevěný kolík nebo klacík navážeme provázek a celý zavěsíme na trojnohu z klacků (tyčí od týpka). Bachor je docela dost pevnej, takže by to mělo vydržet (je dobré mít ho co nejčerstvější!!!). Pokud byste se báli, že se to prorve, tak ho můžete zespodu "podepřít" např. napnutou látkou, kterou pod to přivážete k trojnoze. Pak naplníte vodou a nakrájenou zeleninou jako do normální polévky (dáváme českou klasiku - brambory, mrkev, petržel, celer, cibuli, česnek...).
Mezi tím si chystáte veliké ohniště a kameny - nejlepší jsou žulové - výborně drží teplo. Kameny najdete v přírodě (my máme nedaleko tábora žulový lom :O), doporučuju žulové dlažební kostky - jejich výhodou je, že nemají ostré hrany a špice, které by mohly bachor propíchnout (to už se nám bohužel stalo, ale byla to naše jediná nehoda. A vaříme tak už asi 10 let...). Podle toho, co jsem vyčetla, tak Indiáni měli na vaření své oblázky, které používali opakovaně, asi je i nosili při sobě, pokud někam putovali apod. Při samotném vaření kameny obvykle vydží a nepopraskají, ale když schládnout, tak se drolí a už nemají tu kvalitu, takže my je opakovaně nepoužíváme.
Do ohniště dáte dřevo, na ně kameny a pak zase dřevo a zapálíte obrovsku hranici (dřeva použijete hodně - většinou na to padne skoro celý strom. My toho využíváme a rovnou v hranici zahříváme i kameny do indiánské sauny - taky doporučuju vyzkoušet! Když pak vylezeme ze sauny, máme uvařenou polívku :O)
Na hranici lze dřevo i přikládat samozřejmě. Až jsou kameny úplně rudé až bílé (až vyhoří hranice), tak se oheň rozhrábne a lopatou vybíráme kameny a opatrně házíme do bachoru (trochu očistit, abyste tam nedávali zbytečně moc popela). Voda po vhození kamene začne ihned vařit - je to fakt rychlovka :O) Osvědčilo se nám naházet najednou co nejvíce kamenů a nečekat až ten jeden přestane vařit a pak teprve dávat další. Bachor se do polévky vyvaří, takže máte masový vývar se zeleninou. Dochutíte solí a kořením dle vlastního uvážení. Má to opravdu dost specifickou chuť a trochu to bachorovitě smrdí. Mně osobně staší vyjíst jen tu uvařenou zeleninu, vodu moc nemusím :O)
Můžete se pro inspiraci kouknout i na fotky z našeho posleního indiánského táboření, kde jsme v bachoru vařili: https://danka14.rajce.idnes.cz/indianske_taboreni_Lipnice_2010/

Tak držím place, aby se to podařilo a polívka chutnala! Danka :o)